Thajský boj proti plastovému odpadu: oběhové hospodářství v ohrožení!
Thajsko si klade za cíl dosáhnout komplexní oběhové ekonomiky pro plasty do roku 2030, ale čelí infrastrukturním a informačním bariérám.

Thajský boj proti plastovému odpadu: oběhové hospodářství v ohrožení!
Thajsko má potenciál pro komplexní systém oběhového hospodářství, zejména v oblasti plastů. Přechod na udržitelnější ekonomiku však vážně zdržuje řada problémů. Hlasitý dnes.linka.me Stanovené cíle pro rok 2030 jsou stále o 2–4 roky pozadu. Chybí jasná ekonomická data a vhodná infrastruktura nezbytná pro změnu.
Velkým problémem je nepochopení odpadového hospodářství a recyklace. Oběhové hospodářství se často redukuje na pouhou recyklaci, která podporuje strukturální problémy. K dosažení cílů do roku 2030 jsou naléhavě zapotřebí opatření ke snížení jednorázových plastů a míra recyklace 50–70 procent.
Role rozšířené odpovědnosti producenta (EPR)
Rozšířená odpovědnost výrobce (EPR) je zdůrazňována jako klíčový mechanismus pro poskytování pobídek a prosazování v procesu recyklace. rkcmpd-eria.org zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny zúčastněné strany – výrobci, spotřebitelé, vláda a občanská společnost – spolupracovaly na podpoře přechodu na oběhové hospodářství.
Thajské nakládání s odpady je založeno na zákonu o zlepšení a zachování národní kvality životního prostředí z roku 1992, který obsahuje různé zákony upravující konkrétní druhy odpadu. Patří mezi ně zákon o ochraně veřejného zdraví, který svěřuje odpovědnost za komunální odpad samosprávám, a zákon o továrnách, který upravuje nakládání s průmyslovými odpady.
Strategické plány a akční plány pro plastový odpad
Důležitým dokumentem, který určuje směr, je Plán nakládání s plastovým odpadem 2018-2030. Tento dokument je rozdělen do tří fází a jeho cílem je dosáhnout 100procentní míry recyklace. Kromě toho hraje ústřední roli pro plasty jako základ pro přechod na oběhové hospodářství akční plán pro bio-cirkulární a zelené hospodářství na období 2021–2027.
Nedávné implementace, jako je model EPR, který je v současnosti testován v Chonburi, ukazují pokrok směrem k systematickému řešení sledování plastových výrobků od výroby až po likvidaci. Provádění zákonů na snížení nerecyklovatelných produktů je však jednou z nejnaléhavějších výzev.
Povědomí a chování spotřebitelů jsou pro tyto změny zásadní. V Evropě již systémy vkladů ukázaly, jak lze vytvořit pobídky. V Thajsku však stále existuje potřeba informačních kampaní, které by objasnily mylné představy a pozitivně ovlivnily chování spotřebitelů.
Výzvy spojené s plastovým odpadem vyžadují aktivní přístup a spolupráci. Ambiciózní vize komplexní oběhové ekonomiky pro plasty v Thajsku se může stát realitou pouze prostřednictvím interakce výroby, spotřeby a efektivního řízení.